vrátiti sě, -cu, -tí pf.
k vrátiti
kam, ke komu, odkud vrátit se, navrátit se, vykonat cestu zpět
na koho (nepřítele) obrátit se proti někomu, zaútočit na někoho
k čemu, v co vrátit se k něčemu, znovu nabýt nějakého stavu, schopnosti ap., (k moci) znovu nabýt moci, (k víře ap.) vrátit se, napravit se, (k životu ap.) obživnout, vrátiti sě k sobě přijít k sobě, znovu nabýt vědomí, vzpamatovat se (ze mdloby, nemoci ap.)
Sr. navrátiti sě¹, vracovati sě, vracěti sě
Autor: Štěpán Šimek